twitter
rss


  

 

Odpověď na tento dotaz je poměrně jednoduchá. Vzhledem k tomu, že tento ušlechtilý nápoj v posledních 30 až 40ti letech neuvěřitelně rychle zdomácněl, se nelze divit, že i název se počeštil. V době, o které jsem se zmínil, se název whisky používal hlavně v 1. a v 2. cenové skupině  a pochopitelně také v nὀbl  společnostech lékařů, právníků, ředitelů, důstojníků nebo pilotů. Ve 3. a 4. skupině už vůbec  ne, protože tam se používal rum , myslivec,  zelená, či stock. Pro doplnění. Před těmi zmíněnými lety byla cena whisky na obrázku skoro stejná, jako je teď. Tedy kolem 365Kč.  Ale  zpět k whisky. Z gramatického hlediska by bylo ideální, kdyby zůstal tvar stejný ve všech pádech, tedy by se vůbec neskloňoval. Př. Koupil jsem si  whisky, dlouho se kamarádil s whisky, nejradši mluvil jenom o whisky.

 Když bych měl dát rozhřešení, doporučoval bych, aby se každý řídil svým citem pro jazyk. Možná, že někdy by bylo lepší použít výraz „dal bych si visku“, než whisky. Určitě by záleželo na okolnostech, prostředí, či společnosti.  Také by se dalo říct „klidně bych si dal skotskou, nebo irskou“. Nebo ještě konkrétněji, dám si „balantinku, trojhranku, 2 pejsky (black“n white)“ atp. Rozhodně by to tolik netahalo za  uši,  jako  výraz „nejde vidět“.


      NEJDE TO



Obvyklá hláška, kterou dost často slýcháváme. Nejčastěji to bývá od malých dětí, které tímto oznámením si vyžadují pomoc od rodičů, prarodičů či ostatních dospělých. V podstatě „nejde to“ je nad jejich síly, zkušenosti a znalosti. Postupem času, kdy vyrůstají a dospívají, si tuto větičku přenášejí i do dospělosti a nezabývají se, proč to nejde. Jeden vtip to kdysi vyřešil tím způsobem, že oznámil, je to rozbitý. Ale v našem případě se to jednoznačně říct nemůže. Myslím si, že lidé, kteří oznamují, nejde to, by měli použít vhodnější sloveso. Třeba neumím, neznám, nemám sílu, nerozumím tomu a podobně. Šlo by o přesnější vyjádření stavu, i když to na věci nic nemění. Jenom to vypovídá o schopnosti přiznat nebo nepřiznat, zda to umím, či ne. Zkrátka, nejde to, bychom měli používat, jen když je to skutečně rozbitý.


     Vážíme si češtiny? II


V první části o vážení si češtiny jako mateřského jazyka, jsem použil příklady slov, nebo slovních spojení, které moc nesvědčí o tom, že by mluvčí byl obzvláště hrdý na svůj jazyk.  Řekl bych, že spíše o opaku.
Nyní jsem si všimnul, že ve Facebooku, i ve většině diskusních fór na internetu, ať jsou na jakákoli téma, se objevují slova, která mají nesprávně použitá i, y (vyděl duhu, vikopnul míč, zvyditelnit), místo z  používají s  a opačně (smizel, ztrávil dovolenou). Chyb ve shodě podmětu s přísudkem se to týká také. Původně jsem měl v úmyslu se o všech těchto „chybách“ konkrétně zmínit. Časem jsem ale přišel na to, že bych asi nedělal nic jiného, než si poznamenával prohřešky. Také bych zřejmě prezentoval jenom zlomek, ostatní (pokud by si byli vědomi chyby), by se třeba cítili dotčeni, že jsem je nejmenoval. V některých případech má potom slovo jiný význam, což pisateli zřejmě moc nevadí. Zatím se mi nepodařilo pochopit důvod, proč to někteří dělají. Zda proto, aby vzbudili dojem, že nejsou příliš inteligentní a tudíž i v tématu mohou případně plácat nesmysly,  nebo  to je móda. (Nevím, zda mám vyloučit negramotu.)  Také jsem viděl i slovo obědnal, u kterého jsem chvíli nemohl pochopit, co to slovo znamená. Zřejmě šlo o zrychlení psaní a tím ke zkrácení času. O jedno písmenko, skutečně obdivuhodné.  Pokud by se jednalo o krácení slov, už se několik výrazů ujalo. Jak jsem se již zmínil, je to v neformálním projevu ve výše zmíněných médiích po vzoru angličtiny. Třeba z5 (zpět), o5 (opět).
V každém případě, pokud se některé výše zmíněné chyby objeví ve webové stránce, je jedno zda v odborné, či prodejní, docela bych měl i pochyby o kvalitě odbornosti, nabízených služeb, nebo zboží. Myslím si, že i tato oblast má vliv na oblíbenost a atraktivitu stránek, nebo diskusních témat. Proto čeština by měla všude vyhrávat. Tento způsob nevážení si češtiny bych mohl přirovnat k mnoha lidem, kteří si při jídle čtou. Myslím si, že v hodně případech ani nevědí co jedí a jak to chutná, což se dá vysvětlit i tak, že si jídla neváží. Ještě vážnější přirovnání bych viděl v situaci, kdy si někdo dá kvalitní nápoj  ( whisky, koňak), přímo z lahve. To by však byl už barbar.  (Námět na jiné téma.)